František Adamec (1866-1946)
Rodák z Nemojan vstoupil na kněžskou dráhu, záhy po vysvěcení začal kromě duchovního působení i praktickou činnost včelařskou v Bystrci u Brna (používal vývojové rozběrné úly z 50. let 19. století od hospodářského buditele faráře Karla Kanduse). Roku 1893 onemocněl, čtyři roky léčby strávené v Rakousku, Německu a Itálii zároveň věnoval studium tamního včelaření. Zajímal se o způsoby včelaření, úlové soustavy, psal do cizích časopisů a navazoval včelařská přátelství.
Po návratu, jako farář v Havraníkách, založil spolek v Hrotovicích, později v Břeclavi. Po uspořádání moravského ústředí, byl roku 1902 zvolen náměstkem starosty. V jubilejním roce 1904 přednášel o nízkoširoké míře a zkonstruoval rámek 39 x 24, který je stále oblíbený.
Podle znalostí amerického včelaření sestavil horem přístupný úl, zvaný Adamcův. Roku 1901 vydal v Praze Včelařské právo v zemích českých, které dlouho sloužilo advokátům ve včelařských sporech. Jubilejní památník včelařů moravských je dosud jedinou historií moravského včelařství. Vytrvale psal do obou českých i zahraničních včelařských časopisů. Když v německých časopisech uveřejňoval Rozhledy z listů slovanských, navázal přátelství s vynikajícími ruskými, polskými a jihoslovanskými včelaři. Vystupoval na včelařských sjezdech a konferencích.
Vydal publikaci o chorobě včelího plodu a spolupracoval na obsáhlé encyklopedii Včelařova čítanka. Začal chovat matky, ale neuznával za známku fyziologických vlastností tehdy diskutovanou barvu včel.
V roce 1923 se Monsignore Adamec natrvalo vrátil do Bystrce u Brna. Ujal se včelařského spolku a na návsi vysadil medonosné jerlíny. Jako náměstek moravského ústředí se přičinil o rozvoj majetku ústředí a o ustavení odboru pro zpeněžování medu, který v roce 1938 vyústil v založení Včelařského družstva v .
Ve dvacátých letech se Msgre Adamec stal členem a místopředsedou mezinárodního APIS-CLUBU se sídlem v Anglii. Roku 1929 předsedal mezinárodnímu sjezdu v Berlíně. Přednášel na všeslovanských sjezdech. V redakci Včely moravské spolupracoval s dr. Štěpánem Soudkem (1889-1936) z Vysoké školy zemědělské v Brně. Zasadil se o jeho studium ve včelařském Phillipově ústavu v USA.