Včelařské osobnosti českých zemí

Narodil se ve Strašicích u Zbiroha, vstoupil do kněžského semináře a po vysvěceni začal působit jako kaplan v Kejích. Už zde se věnoval včelaření, které propagoval a přednášel o něm a publikoval. Aktivně se zúčastnil i organizátorské práce. Už na prvním působišti byl členem předsednictva v Opavě, a když byl roku 1877 přeložen do Uhříněvsi, stanul v čele tamního spolku. Byl pravidelným účastníkem sjezdů a schůzí svolávaných Ústředním spolkem. Při těchto příležitostech obvykle přednášel o novinkách a progresivních způsobech včelaření a je jeho zásluhou, že roku 1894 na sjezdu v Příbrami byly přijaty za míru ústřední rozměry, které sám navrhl. V roce 1884 se stal zástupcem českých včelařů v zemědělské radě a o rok později starostou Zemského Ústředního spolku pro Čechy.  Mezi jeho přední zásluhy patří sjednocení české včelařské organizace. V mezinárodním měřítku je jeho jméno spjato s Všeslovanským svazem včelařů, jehož byl spoluzakladatelem. Navázání pravidelných styků českého včelařství se zahraničím je rovněž jeho dílem. Když po čtyřiceti letech neúnavné a obětavé práce se pro vysoký věk vzdal nejvyšší funkce, byla mu spontánně projevena úcta tím, že se stal čestným předsedou Zemského Ústředí. Také mnohé sdružené spolky jej jmenovaly svým čestným členem.

Co se týče publikací, je autorem Dějin českého včelařství a u příležitosti věhlasné národopisné výstavy uspořádané roku 1895 v Praze, vydal Památník včelařů českoslovanských (publikace obsahuje biografie významných včelařů, bohužel je dnes velmi obtížně dostupná).