Antonín Schönfeld (1869-1958)
Lásku ke včelám si rodák z Vraňan na Mělnicku odnesl z domova, kde jeho otec včelařil. Vedle medicíny studoval i zemědělství na technice, tomuto oboru se věnoval i po studiích – hlavně drůbežnictví, včelařství, rybářství, hedvábnictví. Od prvopočátku studia na zemědělské fakultě působil nejprve jako externí, později jako řádný asistent zootechnického a zvěrolékařského ústavu prof. Kašpárka. V roce 1915 se pak stal prvním vysokoškolským učitelem včelařství na zemědělské fakultě. Tento obor vyučoval až do roku 1948, tedy třiatřicet let. Jako vysokoškolský profesor přednášel také všeobecnou zootechniku, patologii, hygienu a porodnictví domácích zvířat. Za první republiky byl povolán do služeb ministerstva zemědělství. Pečoval o výzkumné ústavy pro živočišnou výrobu, byl přednostou výzkumného ústavu včelařského, rybářského a hydrobiologického.
Do dějin našeho včelařství se zapsal zvláště tím, že založil Výzkumný ústav včelařský v Dole. Od roku 1924 tato instituce, podle Schönfeldovy zásady - především sloužit praxi, odvedla nesmírný kus práce ve všech oborech včelařství. Antonín Schönfeld uvedl do činnosti i‚ další výzkumná pracoviště - v Židlochovicích na Moravě a v Liptovském Hrádku na Slovensku.
Rozsáhlá byla jeho činnost publikační, ať odborná i popularizační (např. publikace Nemoci a nákazy včel z roku 1939 nebo Anatomie, morfologie a fyziologie včely medonosné).
Ve spolkovém životě se angažoval od roku 1914, kdy byl zvolen do Zemského ústředí včelařského spolku v Čechách.