Jaroslav Rytíř (1887-1937)
Rodák z vesnice Krpy na Mělnicku měl výrazné studijní předpoklady, z důvodu smrti otce ale musel opustit gymnázium. Naštěstí se mu později podařilo získat stipendium a odjel studovat zvěrolékařství do Lvova. Za první světové války působil jako veterinář v armádě, zde se také poprvé seznámil s opatřeními proti nákazám včelího plodu, což byla oblast, kterou během studií nepoznal. Začal se o problematiku zajímat a stal se kapacitou v oboru patologie včel, zabýval se i genetikou. Publikace O anatomii včely medonosné vzbudila značnou pozornost doma i v zahraničí. Její popularita byla podkladem k navázání styků mnoha zahraničními vědeckými pracovníky stejného oboru.
J. Rytíř se angažoval i ve spolkovém životě (byl členem Ústředního odboru chovatelského při Zemském ústředním spolku včelařském, stál včele Komise pro potírání včelích nemocí a nákaz Zemského ústředí včelařských spolků pro Čechy a po jistý čas byl i náměstkem starosty Zemského ústředí.) Nakonec byl zvolen do funkce generálního tajemníka Svazu slovanských včelařských organizací. Jako vedoucí redaktor se zasloužil o vysokou úroveň časopisu Český včelař.